Rozvodové papíry krok za krokem: Na co se připravit

Návrh na rozvod manželství

Pokud se manželé rozhodnou ukončit své manželství rozvodem, prvním krokem je podání návrhu na rozvod manželství k příslušnému okresnímu soudu. Návrh na rozvod může podat kterýkoli z manželů nebo oba manželé společně. V případě společného návrhu je celý proces zpravidla rychlejší a jednodušší. Návrh musí obsahovat všechny zákonem stanovené náležitosti, aby byl soudem přijat a mohlo být zahájeno rozvodové řízení.

Základními údaji, které musí návrh obsahovat, jsou identifikační údaje obou manželů - jména, příjmení, data narození, adresy trvalého bydliště a případně doručovací adresy. Je nutné také uvést datum a místo uzavření manželství. Součástí návrhu musí být také informace o společných nezletilých dětech, pokud je manželé mají. V takovém případě je třeba přiložit i pravomocné rozhodnutí soudu o úpravě poměrů nezletilých dětí pro dobu po rozvodu.

K návrhu je nezbytné připojit několik důležitých dokumentů. Prvním z nich je oddací list, který prokazuje existenci manželství. Dále je potřeba přiložit rodné listy společných dětí, pokud jsou nezletilé. V případě, že se jedná o nesporný rozvod (tzv. rozvod dohodou), je vhodné přiložit také písemnou dohodu o vypořádání společného jmění manželů, dohodu o úpravě bydlení po rozvodu a případně dohodu o výživném pro rozvedeného manžela.

V návrhu je třeba podrobně popsat důvody, které vedly k rozvratu manželství. Tyto důvody by měly být konkrétní a měly by dokládat, že vztah mezi manželi je trvale a hluboce rozvrácen. Může se jednat například o rozdílné názory na vedení domácnosti, nevěru, závislosti, násilí nebo prostě vzájemné odcizení. Je důležité uvést, kdy problémy začaly a jak se vyvíjely.

Součástí návrhu může být také žádost o prominutí soudního poplatku, pokud je navrhovatel v tíživé finanční situaci. K této žádosti je nutné doložit příslušné dokumenty prokazující příjmy a majetkové poměry. Soudní poplatek za návrh na rozvod manželství činí 2000 Kč, pokud se jedná o nesporný rozvod, v případě sporného rozvodu je částka vyšší.

Pokud jsou oba manželé dohodnuti na rozvodu a souvisejících záležitostech, mohou využít tzv. nesporný rozvod. V takovém případě musí k návrhu přiložit písemné smlouvy upravující jejich majetkové vztahy, bydlení a případné výživné po rozvodu. Tyto smlouvy musí mít formu notářského zápisu. Nesporný rozvod je rychlejší a méně stresující variantou ukončení manželství, protože soud zpravidla nařídí pouze jedno jednání.

Oddací list v originále

Oddací list v originále představuje naprosto zásadní dokument při podání žádosti o rozvod manželství. Jedná se o oficiální listinu, která dokazuje existenci manželského svazku a obsahuje všechny podstatné informace o jeho uzavření. Při rozvodovém řízení je nutné předložit originál oddacího listu nebo jeho úředně ověřenou kopii, přičemž kopie nesmí být starší než tři měsíce. Matriční úřad, který oddací list vydává, jej poskytuje na základě písemné žádosti, kdy si můžete vybrat osobní vyzvednutí nebo zaslání poštou.

V případě, že byl sňatek uzavřen v zahraničí, je situace poněkud komplikovanější. Zahraniční oddací list musí být opatřen tzv. apostilou nebo superlegalizací, což jsou úřední ověření pravosti dokumentu. Následně je nutné zajistit úřední překlad do českého jazyka, který smí provést pouze soudní překladatel. Bez těchto náležitostí český soud oddací list nepřijme jako platný doklad.

Při ztrátě nebo poškození původního oddacího listu je možné požádat o vystavení jeho duplikátu. Žádost se podává na matričním úřadě v místě, kde byl sňatek uzavřen. K žádosti je třeba předložit platný doklad totožnosti a uhradit správní poplatek. V současnosti činí poplatek za vydání oddacího listu 100 Kč. Pokud potřebujete oddací list urgentně, některé matriční úřady nabízejí expresní vyřízení za příplatek.

Je důležité zmínit, že oddací list musí být v době podání návrhu na rozvod aktuální a čitelný. Poškozené nebo nečitelné dokumenty soud nepřijme. Součástí oddacího listu jsou osobní údaje obou manželů, datum a místo uzavření sňatku, údaje o svědcích a informace o případné změně příjmení. Tyto informace musí být jasně viditelné a nezpochybnitelné.

V rámci rozvodového řízení oddací list slouží nejen jako důkaz existence manželství, ale také jako podklad pro další právní úkony. Soud na jeho základě ověřuje délku trvání manželství, což může být důležité při rozhodování o majetkovém vypořádání nebo při určování výživného. Proto je zachování oddacího listu v dobrém stavu a jeho bezpečné uložení velmi důležité po celou dobu trvání manželství.

Pokud byl oddací list vystaven v době, kdy jeden z manželů užíval jiné příjmení než v současnosti, je vhodné doložit také doklad o změně příjmení. Toto se týká zejména případů, kdy došlo ke změně příjmení z jiných důvodů než uzavřením manželství, například při adopci nebo úřední změně jména. V takových případech je třeba předložit také rozhodnutí o povolení změny jména nebo příjmení.

Rodné listy společných dětí

Pro účely rozvodového řízení jsou rodné listy společných dětí naprosto klíčovým dokumentem, bez kterého nelze rozvod manželství realizovat. Jedná se o základní listinu, která prokazuje rodičovství obou manželů k jejich společným potomkům a zároveň dokládá jejich věk. Soud tyto dokumenty vyžaduje především proto, aby mohl správně rozhodnout o úpravě poměrů k nezletilým dětem pro dobu po rozvodu.

Rodné listy musí být předloženy v originále nebo úředně ověřené kopii. Pokud manželé originály rodných listů dětí nemají k dispozici, je nutné požádat o vystavení jejich duplikátů na matrice v místě narození dítěte. Tento proces může trvat několik pracovních dní, proto je vhodné si dokumenty zajistit s dostatečným předstihem před podáním návrhu na rozvod.

V případě, že se děti narodily v zahraničí, je potřeba doložit rodné listy s úředním překladem do českého jazyka. Překlad musí být proveden soudním překladatelem a opatřen kulatým razítkem. U některých cizojazyčných dokumentů může být vyžadována také takzvaná apostila nebo superlegalizace, která ověřuje pravost dokumentu pro použití v mezinárodním styku.

Je důležité zmínit, že rodné listy dětí jsou potřebné nejen pro samotné rozvodové řízení, ale také pro související řízení o úpravě poměrů k nezletilým dětem. Toto řízení musí být pravomocně ukončeno ještě před rozvodem manželství. Soud v něm rozhoduje o tom, komu budou děti svěřeny do péče, jakým způsobem se bude realizovat styk s druhým rodičem a jak bude nastaveno výživné.

Při předkládání rodných listů je třeba pamatovat také na to, že dokumenty musí být aktuální a obsahovat všechny případné změny, které byly v průběhu života dítěte provedeny. Může jít například o změnu příjmení, dodatečné určení otcovství nebo osvojení. V takových případech musí být na rodném listu tyto skutečnosti řádně vyznačeny.

Rodné listy společných dětí jsou součástí širšího souboru dokumentů potřebných k rozvodu. Spolu s nimi se obvykle předkládá oddací list manželů, doklady o příjmech obou rodičů, případně další dokumenty podle konkrétní situace rodiny. Je vhodné mít všechny tyto dokumenty připravené již před první návštěvou právního zástupce nebo soudu, což může významně urychlit celý rozvodový proces.

V neposlední řadě je třeba zdůraznit, že rodné listy dětí mohou být potřebné i po rozvodu, například při změně příjmení, vyřizování cestovních dokladů nebo při komunikaci s úřady. Proto je důležité je pečlivě uschovat a mít je kdykoliv k dispozici. Doporučuje se pořídit si také několik ověřených kopií pro různé účely, aby originály zůstaly v bezpečí.

Nejhorší na rozvodu není samotný rozvod, ale ta hora papírů, která vám připomíná, že láska může skončit v šanonu.

Radmila Pospíšilová

Dohoda o úpravě poměrů nezletilých dětí

Při rozvodu manželství, kde jsou přítomny nezletilé děti, je dohoda o úpravě poměrů nezletilých dětí naprosto klíčovým dokumentem. Tento dokument musí být schválen soudem ještě před samotným rozvodovým řízením, protože české právo klade nejvyšší důraz na zajištění zájmů a potřeb nezletilých dětí. V dohodě rodiče detailně upravují, jak bude vypadat péče o děti po rozvodu, včetně stanovení výživného a způsobu komunikace mezi rodiči.

Dohoda musí obsahovat přesné určení, komu budou děti svěřeny do péče. Může jít o výlučnou péči jednoho z rodičů, střídavou péči nebo společnou péči. V případě výlučné péče je nutné stanovit rozsah styku druhého rodiče s dětmi, včetně přesných termínů návštěv, délky pobytu a způsobu předávání dětí. Součástí dohody je také stanovení výše výživného, které bude platit rodič, jemuž děti nebyly svěřeny do péče. Výživné musí odpovídat jak možnostem a schopnostem povinného rodiče, tak odůvodněným potřebám dítěte.

Rodiče v dohodě musí také upravit další důležité aspekty života dětí. Patří sem například způsob řešení mimořádných situací, jako jsou prázdniny, svátky nebo dlouhodobá nemoc dítěte. Je vhodné stanovit i pravidla pro rozhodování o důležitých záležitostech týkajících se dětí, jako je výběr školy, kroužků nebo lékařské péče. Dohoda by měla pamatovat i na způsob komunikace mezi rodiči ohledně běžných záležitostí týkajících se dětí.

Při sepisování dohody je důležité myslet na praktickou stránku věci a formulovat ustanovení tak, aby byla jednoznačná a vykonatelná. Neurčité nebo příliš obecné formulace mohou v budoucnu způsobit zbytečné spory mezi rodiči. Proto je vhodné konkrétně specifikovat například časy předávání dětí, místo předání, způsob hrazení mimořádných výdajů nebo postup při změně dohodnutých termínů styku.

V dohodě by nemělo chybět ustanovení o tom, jak budou rodiče řešit případné neshody týkající se výkonu rodičovské odpovědnosti. Je vhodné zakotvit mechanismus pro řešení sporů, například prostřednictvím mediace nebo rodinné terapie, než přistoupit k soudnímu řešení. Dohoda musí především reflektovat nejlepší zájem dítěte a zajistit mu stabilní a harmonické prostředí i po rozvodu rodičů.

Součástí dohody může být také úprava způsobu komunikace dětí s širší rodinou, především s prarodiči. Je důležité pamatovat i na to, jak budou řešeny změny bydliště některého z rodičů, případně stěhování do jiného města či státu. Kvalitně zpracovaná dohoda o úpravě poměrů nezletilých dětí je základem pro fungující porozvodové uspořádání a může významně přispět k minimalizaci konfliktů mezi rodiči, což je v nejlepším zájmu dětí.

Dohoda o vypořádání společného jmění manželů

Při rozvodu manželství je Dohoda o vypořádání společného jmění manželů naprosto zásadním dokumentem, který musí být sepsán a předložen soudu. Tento dokument detailně upravuje majetkové vztahy mezi manželi po rozvodu a stanovuje, jak bude rozdělen veškerý společný majetek, který manželé během trvání manželství nabyli. Dohoda musí být uzavřena písemnou formou a podpisy obou manželů musí být úředně ověřeny.

V dohodě je nutné přesně specifikovat veškerý majetek, který spadá do společného jmění manželů. To zahrnuje nemovitosti, motorová vozidla, bankovní účty, cenné papíry, podíly v obchodních společnostech, ale i běžné vybavení domácnosti. Stejně tak je potřeba vypořádat všechny společné závazky, jako jsou hypotéky, půjčky či leasingy. Každá položka musí být jednoznačně přiřazena jednomu z manželů.

Při sepisování dohody je důležité myslet i na zdánlivé maličkosti, jako jsou společné fotografie, rodinné památky nebo domácí zvířata. Dohoda by měla být spravedlivá a vyvážená, aby ji soud bez problémů schválil. V případě, že se manželé nedokáží dohodnout na rozdělení majetku, může o něm rozhodnout soud, což však celý proces rozvodu značně prodlouží a prodraží.

Součástí dohody by mělo být také ustanovení o tom, kdo bude nadále užívat společnou nemovitost, pokud ji manželé vlastní. Je třeba vyřešit i otázku trvalého bydliště a případného vystěhování jednoho z manželů. Pokud mají manželé společné děti, je vhodné v dohodě upravit i způsob hrazení nákladů na jejich výživu a vzdělání, přestože tato problematika bývá primárně řešena v samostatné dohodě o úpravě poměrů nezletilých dětí.

Důležitou součástí dohody je také vypořádání společných bankovních účtů a pojistných smluv. Je třeba určit, kdo získá právo disponovat s jednotlivými účty a kdo převezme závazky z pojistných smluv. Manželé by měli pamatovat i na budoucí závazky, které mohou vyplynout z jejich společného podnikání nebo jiných aktivit během trvání manželství.

V případě, že jeden z manželů během manželství významně investoval do majetku ve výlučném vlastnictví druhého manžela, měla by dohoda obsahovat i způsob vypořádání těchto investic. Stejně tak je třeba vyřešit případné vzájemné pohledávky mezi manželi, které vznikly během trvání manželství.

Dohoda o vypořádání společného jmění manželů nabývá účinnosti dnem právní moci rozsudku o rozvodu manželství. Do té doby nemohou manželé s majetkem nakládat způsobem, který by byl v rozporu s uzavřenou dohodou. Je proto vhodné dohodu uzavřít s dostatečným předstihem před podáním návrhu na rozvod manželství.

Nájemní nebo vlastnická smlouva k nemovitosti

Při rozvodu manželství je jedním z klíčových dokumentů, které budete potřebovat, nájemní nebo vlastnická smlouva k nemovitosti. Tento dokument je zásadní pro prokázání bydliště obou manželů a následné majetkové vypořádání. V případě společného nájmu bytu manžely je nutné doložit platnou nájemní smlouvu, která slouží jako důkaz společného bydlení. Pokud jeden z manželů bydlí v samostatném pronájmu, je rovněž nezbytné tuto skutečnost doložit příslušnou nájemní smlouvou.

Vlastníte-li nemovitost, je třeba předložit výpis z katastru nemovitostí ne starší než 3 měsíce. Tento dokument jasně prokazuje vlastnické vztahy k dané nemovitosti a je klíčový pro rozdělení společného jmění manželů. V případě, že nemovitost byla pořízena během manželství, spadá automaticky do společného jmění manželů, pokud není stanoveno jinak předmanželskou smlouvou nebo jiným právním dokumentem.

Zvláštní pozornost je třeba věnovat situaci, kdy je nemovitost zatížena hypotékou. V takovém případě je nutné doložit také úvěrovou smlouvu a aktuální výši nesplaceného závazku. Tyto informace jsou crucial pro spravedlivé rozdělení nejen majetku, ale i závazků mezi manžely. Soud bude při rozhodování o vypořádání společného jmění manželů přihlížet k tomu, který z manželů bude nadále v nemovitosti bydlet a kdo bude splácet případnou hypotéku.

V některých případech může být situace komplikovanější, například když je nemovitost ve spoluvlastnictví s třetí osobou nebo když byla získána dědictvím či darem jedním z manželů. V takových případech je nutné doložit všechny relevantní dokumenty prokazující nabytí vlastnictví, jako jsou darovací smlouvy, dědická rozhodnutí nebo kupní smlouvy z doby před uzavřením manželství.

Pokud se manželé dohodnou na tom, jak budou nemovitost po rozvodu užívat, je vhodné tuto dohodu sepsat písemně a přiložit ji k návrhu na rozvod. Taková dohoda může významně urychlit rozvodové řízení. V případě, že k dohodě nedojde, bude o užívání nemovitosti rozhodovat soud, což může celý proces značně prodloužit a zkomplikovat.

Je také důležité zmínit, že v případě společného nájmu bytu manžely zaniká rozvodem společný nájem. Proto je nutné již během rozvodového řízení řešit, který z manželů bude v bytě nadále bydlet a za jakých podmínek. Toto rozhodnutí by mělo být součástí dohody o vypořádání společného jmění manželů nebo může být určeno soudem v rámci rozvodového řízení.

Doklad o příjmech obou manželů

Pro účely rozvodového řízení je nezbytné doložit příjmy obou manželů, což představuje jeden z klíčových dokumentů v celém procesu rozvodu. Každý z manželů musí předložit kompletní přehled svých příjmů za posledních 12 měsíců. Tento doklad slouží soudu k posouzení majetkových poměrů obou stran a případně k stanovení výživného.

Příjmy je nutné doložit prostřednictvím oficiálních dokumentů, mezi které patří především potvrzení o příjmu od zaměstnavatele. V případě, že je některý z manželů samostatně výdělečně činný, je třeba předložit daňové přiznání za poslední zdaňovací období včetně všech příloh. Důležité je nezatajovat žádné příjmy, protože jejich úmyslné zamlčení může být později považováno za pokus o maření soudního řízení.

Do příjmů se započítávají nejen mzdy a platy, ale také veškeré další finanční benefity, jako jsou prémie, bonusy, třináctý plat, příspěvky na dovolenou či stravenky. Nesmí se opomenout ani příjmy z pronájmu nemovitostí, kapitálové výnosy z investic nebo pravidelné finanční dary. V případě, že některý z manželů pobírá sociální dávky, důchod nebo jiné státní příspěvky, i tyto je nutné do přehledu zahrnout a řádně doložit příslušnými dokumenty.

Doklady o příjmech musí být aktuální, nejlépe ne starší než jeden měsíc. V případě kolísavých příjmů může soud požadovat doložení příjmů za delší časové období, aby získal objektivní představu o skutečné finanční situaci obou manželů. Je také vhodné připravit si vysvětlení případných výrazných výkyvů v příjmech, pokud k nim v posledním roce došlo.

Součástí dokumentace by měl být také přehled pravidelných výdajů, zejména pokud jde o splátky hypoték, půjček nebo leasingů. Tyto informace pomohou soudu lépe posoudit reálnou finanční situaci obou stran. V případě, že některý z manželů má vyživovací povinnost k dětem z předchozího vztahu, je nutné doložit i tyto závazky.

Je důležité si uvědomit, že nepravdivé údaje o příjmech mohou mít závažné právní důsledky. Soud má právo si vyžádat dodatečné informace od zaměstnavatelů, finančního úřadu nebo bank, pokud má pochybnosti o pravdivosti předložených dokladů. V krajním případě může být zatajování příjmů kvalifikováno jako trestný čin maření úředního rozhodnutí.

Pro urychlení rozvodového řízení je vhodné mít všechny doklady o příjmech připravené již při podání návrhu na rozvod. Dokumenty by měly být řádně seřazené, přehledné a v případě cizojazyčných dokladů také úředně přeložené do češtiny. Tím se předejde zbytečným průtahům v řízení a dodatečným výzvám ze strany soudu k doplnění dokumentace.

Soudní poplatek za rozvodové řízení

Při podání návrhu na rozvod manželství je nutné počítat s úhradou soudního poplatku, který v současné době činí 2000 Kč. Tento poplatek je stanoven zákonem o soudních poplatcích a je třeba jej uhradit předem, jinak soud řízení nezahájí. Platbu lze provést několika způsoby, nejčastěji bankovním převodem na účet příslušného soudu nebo prostřednictvím kolkových známek, které se nalepí na návrh na rozvod.

V případě tíživé finanční situace může účastník řízení požádat soud o osvobození od soudních poplatků. K této žádosti je nutné doložit relevantní dokumenty prokazující nízké příjmy či složitou majetkovou situaci, jako jsou výpisy z účtu, potvrzení o příjmu, případně doklady o sociálních dávkách. Soud následně posoudí všechny okolnosti a rozhodne, zda žádosti vyhoví.

Kromě samotného soudního poplatku je třeba počítat i s dalšími náklady spojenými s rozvodovým řízením. Mezi povinné dokumenty, které je nutné k návrhu na rozvod přiložit, patří oddací list, rodné listy společných nezletilých dětí a případně další dokumenty podle konkrétní situace. Pokud některé dokumenty nemáte k dispozici, jejich vystavení může být zpoplatněno příslušným úřadem.

V případě zastoupení advokátem vznikají další náklady v podobě odměny za právní služby. Výše této odměny se může značně lišit v závislosti na složitosti případu a rozsahu poskytnutých služeb. Při nesporném rozvodu, kdy se manželé na všem dohodnou, bývají náklady na právní zastoupení nižší než u sporného rozvodu.

Je důležité zmínit, že pokud se manželé rozhodnou pro nesporný rozvod, musí mít předem písemně upraveny poměry k nezletilým dětem pro dobu po rozvodu, což vyžaduje schválení opatrovnickým soudem. Také musí mít písemnou dohodu o vypořádání společného jmění manželů, úpravě práv a povinností společného bydlení a případné vyživovací povinnosti pro dobu po rozvodu. Tyto dokumenty mohou být sepsány formou notářského zápisu, což představuje další náklad v řízení.

Soudní poplatek za rozvodové řízení je jednorázovou platbou, která se hradí pouze při podání návrhu. Pokud by došlo k zamítnutí návrhu nebo zastavení řízení, soud může rozhodnout o vrácení části nebo celého poplatku. V případě odvolání proti rozsudku o rozvodu manželství se hradí další soudní poplatek ve výši 1000 Kč.

Pro úspěšné zahájení rozvodového řízení je tedy nezbytné mít připraveny všechny potřebné dokumenty a uhrazený soudní poplatek. Doporučuje se všechny dokumenty předem zkontrolovat a případně konzultovat jejich správnost s právním zástupcem, aby se předešlo zbytečným průtahům v řízení kvůli formálním nedostatkům.

Doklady o majetku a závazcích

Pro účely rozvodového řízení je nezbytné předložit soudu kompletní dokumentaci týkající se majetkových poměrů obou manželů. Základním dokumentem je soupis veškerého společného jmění manželů, který musí obsahovat detailní přehled všeho, co manželé během manželství nabyli. Tento soupis zahrnuje nemovitosti, movité věci, finanční prostředky na účtech, cenné papíry, podíly ve firmách a další majetek.

V případě nemovitostí je třeba doložit aktuální výpisy z katastru nemovitostí, které nesmí být starší než tři měsíce. Pokud manželé vlastní automobil, je nutné přiložit kopii technického průkazu. U bankovních účtů se dokládají výpisy z účtů za posledních 12 měsíců, které poskytnou soudu přehled o finančních tocích a stavu úspor.

Důležitou součástí dokumentace jsou také doklady o závazcích, především přehled všech úvěrů, půjček a hypoték. Je nutné doložit aktuální výši nesplacených částek a podmínky splácení. Manželé musí předložit veškeré úvěrové smlouvy a potvrzení od bank či jiných finančních institucí o aktuálním stavu závazků. V případě leasingových smluv je potřeba doložit kopie smluv a potvrzení o zbývající dlužné částce.

Součástí dokumentace by měl být také přehled pravidelných výdajů domácnosti, včetně plateb za energie, pojištění, internet, telefon a další služby. Tyto informace pomohou soudu posoudit celkovou finanční situaci rodiny a případně stanovit výši výživného. Je vhodné připojit také doklady o případných investicích, jako jsou podílové fondy, stavební spoření nebo penzijní připojištění.

V případě podnikání jednoho nebo obou manželů je nezbytné doložit daňová přiznání za poslední tři roky, účetní závěrky a další dokumenty prokazující ekonomickou situaci podnikání. Pokud existují společné dluhy nebo pohledávky vůči třetím osobám, je nutné je také zdokumentovat a přiložit příslušné smlouvy či uznání dluhu.

Manželé by neměli opomenout ani doklady o darech či dědictvích, které získali během manželství, protože tyto položky mohou mít vliv na rozdělení majetku. V případě existence předmanželské smlouvy je nutné ji také přiložit k dokumentaci. Důležité je také doložit doklady o případných investicích do společného majetku, které byly financovány z výlučných prostředků jednoho z manželů, protože tyto investice mohou být při vypořádání zohledněny.

Všechny dokumenty by měly být řádně uspořádány a očíslovány, aby se v nich soud mohl snadno orientovat. Je vhodné připravit také stručný průvodní seznam předkládaných dokumentů. V případě cizojazyčných dokumentů je nutné zajistit jejich úředně ověřený překlad do češtiny.

Plná moc pro právního zástupce

Plná moc pro právního zástupce představuje zásadní dokument v rozvodovém řízení, který zmocňuje advokáta k zastupování klienta před soudem a dalšími institucemi. Tento dokument musí být úředně ověřený a precizně formulovaný, aby právní zástupce mohl efektivně hájit zájmy svého klienta během celého rozvodového procesu. V plné moci je nutné přesně specifikovat rozsah oprávnění, která advokátovi udělujete, včetně možnosti podávání opravných prostředků, přijímání doručovaných písemností či jednání s protistranou.

Při sepisování plné moci je důležité uvést kompletní identifikační údaje zmocnitele (klienta) i zmocněnce (advokáta), včetně data narození, trvalého bydliště a čísla advokátního osvědčení. Dokument musí obsahovat jasné vymezení právních úkonů, ke kterým je advokát oprávněn, především zastupování ve věci rozvodu manželství, vypořádání společného jmění manželů a případně i v otázkách péče o nezletilé děti.

V souvislosti s rozvodovým řízením může plná moc zahrnovat také oprávnění k jednání s notářem ohledně vypořádání majetku, s realitním makléřem při případném prodeji společné nemovitosti nebo s bankovními institucemi při řešení společných závazků. Je vhodné do plné moci zakomponovat i možnost substituce, tedy právo advokáta nechat se zastoupit jiným právním zástupcem v případě své nepřítomnosti.

Správně formulovaná plná moc by měla obsahovat také časové omezení její platnosti, případně uvedení, že je udělena na dobu neurčitou. Důležitou součástí je také ustanovení o možnosti vypovězení plné moci ze strany klienta i advokáta. V dokumentu by nemělo chybět ani zmocnění k přebírání finančních prostředků jménem klienta, pokud je to v rámci řízení potřebné.

Pro účely rozvodového řízení je vhodné do plné moci zahrnout i oprávnění k nahlížení do spisu, pořizování kopií a výpisů, přijímání veškerých písemností souvisejících s případem a možnost uzavírat smíry a dohody jménem klienta. Zvláštní pozornost je třeba věnovat formulaci oprávnění týkajících se majetkových dispozic, zejména pokud má advokát pravomoc nakládat s nemovitostmi nebo většími finančními částkami.

V neposlední řadě by plná moc měla obsahovat souhlas klienta se zpracováním osobních údajů v rozsahu nezbytném pro právní zastoupení a vedení případu. Dokument musí být opatřen vlastnoručním podpisem zmocnitele, který je následně úředně ověřen, a datem udělení plné moci. Je doporučeno vyhotovit plnou moc ve více stejnopisech - pro soud, pro advokáta a pro vlastní potřebu klienta.